Rubriky
Věda

Jaké máme důkazy pro evoluci

Jedním z nejrozšířeněji přijímaných vědeckých dogmat je mimo jiné také evoluce. Ta postuluje, že se složitější organismy vyvíjely postupem času z těch méně složitých, a že původ veškerého života lze teoreticky vysledovat zpět až k původním jednobuněčným organismům.

 

Avšak ačkoliv je tato teorie všeobecně přijímaná, stále se najdou lidé, kteří s ní nesouhlasí. Tvrdí, že něco takového zkrátka není možné, a že v přírodě nic podobného pozorováno nikdy nebylo. Jako argument uvádí složitost některých systémů, jako je například oko, které se zkrátka nemohlo vyvinout z něčeho jednoduššího.

 

V tomto případě však nemají pravdu. Například právě vývoj oka je velmi dobře zdokumentován, a faktem je, že i nedokonalé oko představovalo výhodu oproti žádnému. Není tedy divu, že organismy, které jim byly obdařeny, byly v boji o přežití úspěšnější než konkurence.

 

šroubovice DNA v buňce

 

Hlavním problémem, který tito lidé mají, je fakt, že si nedokáží představit velkou časovou škálu, o které mluvíme. Nejedná se zde totiž o tisíce, ani statisíce let, nýbrž o miliardy, které uplynuly od vzniku prvních organismů. A taková doba je pro lidský mozek zkrátka nepředstavitelná, navzdory všem analogiím, které můžeme vymyslet.

 

Také je zde fakt, že si vývoj představují podobně jako například u pokémonů – rodičům se zkrátka narodí dítě, které je naprosto odlišné a již představuje jiný druh, kdy se například původnímu primátu, ze kterého pocházíme, najednou narodí dítě bez srsti, které chodí vzpřímeně.

 

náš nejbližší příbuzný - šimpanz

 

Takto to samozřejmě vůbec nefunguje. Jde o graduální proces, kdy se z mnoha malých změn v průběhu času stanou změny velké. To koneckonců bylo pozorováno i v přírodě, kdy se jistý druh ryby žijící v Michiganském jezeře kvůli změněným podmínkám, které vytvořili lidé, v průběhu několika málo desetiletí značně změnil.

 

Díky mnoha důkazům, ať už fosilním či laboratorním, se nedá popřít, že evoluce je fakt. Ať se nám to líbí, nebo ne, našimi nejbližšími příbuznými jsou šimpanzi. A to, že se najdou lidé, kteří tomu nevěří, ještě neznamená, že tomu tak není.

Rubriky
Věda

Léčba rakoviny

Rakovina je jednou z nejvíce obávaných nemocí dnešní doby. Jedná se totiž o chorobu, která se objevuje poměrně často. Je to způsobeno mnohonásobně vyšším věkem, kterého se dnes lidé dožívají. S každým rokem je větší pravděpodobnost, že dojde k nějaké chybě v DNA, což může vyústit až v nádor jakéhokoli druhu. Dalšími příčinami tohoto onemocnění je způsob života. Mutagenních vlivů, ať už jedná o RTG vyšetření v nemocnici nebo různé chemikálie v potravě, je dost a dost. Právě proto, že se této nemoci téměř není možné vyhnout a týká se i zdravě žijících jedinců, spojili se chytré hlavy vědců a zkoumali, jaké možnosti mají pro léčbu rakoviny. Ač se to tolik veřejně neví, v poslední době došlo k velkým objevům, co se týče léčby i prevence.

rakovina

              Onkologická onemocnění mají svůj původ v poškozeném DNA, tedy v předpisu, který říká buňce, jak se má chovat. Taková buňka je pak odolná vůči smrti, neustále se dělí a zvětšuje. Imunitní systém ji není schopen zneškodnit a nově vytvořená masa utlačuje tkáně okolo a žije na jejich úkor. Právě na tuto příčinu v nukleové kyselině cílí nová léčba. Genová terapie znamená možnost léčby i pro pacienty, kterým dříve nepůsobila chemoterapie.

rakovina

Poprvé byla u nás v České republice použita před pár lety v brněnské fakultní nemocnici pro pacienta s lymfomem B. Tato léčba spočívá v odběru bílých krvinek, do kterých se vloží genetická informace o tom, jak se mají chovat k určitým nádorovým buňkám, to znamená ničit je. Po zpětném podání těchto bílých krvinek bylo pozorováno výborné zlepšení během dvou měsíců. Sice bylo doprovázeno mírnými vedlejšími příznaky, ale ty bylo možné potlačit běžnou medikací. Lékaři i další odborníci věří, že tento postup by se zakrátko mohl stát běžnou rutinou a mohl by tak pomoci mnohým dalším pacientům s onkologickým onemocněním.

Rubriky
Věda

Nepodceňujte kvalitu náplní do laserové tiskárny

Každá technická vymoženost si zaslouží pravidelnou údržbu, odvděčí se nám bezporuchovým provozem po dobu několika let a těch pár minut strávených kontrolou čistoty a funkčnosti zařízení se rozhodně vyplatí obětovat.

Tiskárna

Údržba laserového zařízení

Laserové tiskárny nevyžadují příliš mnoho péče, po technické stránce jsou velmi sofistikované a takřka bezúdržbové. I přesto jim musíme věnovat určitý čas. Doporučuje se jednou za půl roku (dle frekvence tisku, někdy i častěji) vyjmout náplň do laserové tiskárny a jemným bavlněným hadříkem a štětečkem odstranit přebytek toneru, který se usadil mimo válec do plastových a kovových částí. Nepoužívejte běžný vysavač s papírovými sáčky, neboť prášek je velmi jemný a prošel by skrze pevný filtr, pouze vysavače s vodní náplní mohou jemný sypký prášek zachytit. Při vyjmutí kazety se nedotýkejte obrazového válce.


Samotný proces čištění provádějte vždy u vypnutého zařízení, v ideálním případě vždy odpojeného od napájení ze sítě. Manipulaci s tiskovým válcem provádějte minimálně dvě hodiny po vytištění poslední stránky, neboť se při tisku toner zahřívá na velmi vysokou teplotu a všechny kovové části musí zchladnout.
Poté vytiskněte jednu tzv. čisticí stránku, na níž se zachytí zbytek nečistot, podstatné je rovněž používat kvalitní originální tonery, kde máte záruku bezproblémového provozu. U podezřele levných neznačkových výrobků může dojít k zapékání prášku, ke snížení kvality tisku a ke zkrácení životnosti tiskárny.
Výhodou tonerů je, ženezasychají, jak tomu bývá u inkoustových tiskáren. Není tedy nutné občas něco vytisknout, uvnitř boxu je jen suchý prášek, který neobsahuje žádnou tekutinu.

toner

Tonery nejsou přímo toxické, ale mohou vyvolat podráždění a alergické reakce. Rozhodně se nedoporučuje dotýkat se jich přímo rukou, pracujte v ochranných rukavicích a dbejte, aby se prášek nedostal i na sliznice, pozor na jeho rozptýlení v ovzduší, na vdechování a kontakt s očima. Údržbu tiskáren provádějte bez přítomnosti dětí a domácích zvířat.